1. část

Co je sebepéče

Sebepéči chápeme jako způsob, jak nakládáme se svými potřebami:

• jak moc si je uvědomujeme (jsme s nimi v kontaktu a dokážeme je správně identifikovat),
• jakou důležitost jim přikládáme (dáváme si vnitřní svolení je naplňovat, i když jsou třeba v kolizi s potřebami jiných),
• jak jsme schopné je naplňovat (jak dobře známe a jsme schopné využívat rozmanité zdroje podpory vnější/vnitřní, jak jsme schopné si říkat o podporu emoční/praktickou, jak pomoc dokážeme přijmout, užít si ji apod.).

Sebepéče je tedy pro nás dovednost naplňovat svoje potřeby, a to dovednost zcela klíčová pro spokojený život. Dobrá zpráva je, že je ji jako každou jinou dovednost možné trénovat, posilovat, zlepšovat se v ní.

Ta náročnější část je, že jsme za ni odpovědné samy: pečovat o vlastní potřeby, formulovat je pro ostatní a říkat si o pomoc je naše odpovědnost a kompetence. Nikdo další to za nás neudělá (jak už jste asi více či méně bolestně zjistily). 

Sebepéče nemůže být pořád stejná, protože i my se měníme

Z výše uvedeného je snad zřejmé, že sebepéči chápeme zároveň jako proces, tedy něco, co se neustále vyvíjí v čase, co je třeba průběžně revidovat. Co probíhá v příznivějších nebo míň příznivých podmínkách. Je pochopitelné, že jiné možnosti sebepéče má například sólomatka a matka, která má lehce dostupné hlídání, jiné matka v šestinedělí oproti matce šestileťáka, který je v mnohých ohledech už samostatný...

O čem jsme ale hluboce přesvědčené, je fakt, že ať jsou tyto podmínky jakékoli, vždy je možné udělat něco pro to, abychom se cítily alespoň o trochu lépe a udělat to teď hned. 

Co sebepéče není

Sebepéče není sobectvím. Než se pustíte na cestu sebepéče, můžete bojovat s pochybnostmi, zda není sobecké, když si jdete za svým nebo zda to tak nebudou vnímat jiní. Postarat se o sebe a své potřeby lze podle našeho názoru naopak považovat za velmi prozíravé a ohleduplné. Jak vůči sobě, tak vůči druhým lidem, kteří mohou ve výsledku profitovat z naší spokojenosti, dobré formy a dispozice být nápomocné. 

Ne nadarmo se říká, že: 

dávat můžeme jedině, když máme z čeho
kyslíkovou masku v letadle si nejprve nasadí dospělý, který se pak může postarat o děti

Pečovat o sebe pro nás neznamená následovat nějaká obecná doporučení a poučky (např. jak si upravit jídelníček, denní režim, práci i odpočinek nebo tipy na aktivity, které nám “zaručeně udělají dobře”). Jde nám o následování vlastních potřeb a jejich naplňování individuálním způsobem. Máme plnou důvěru, že pokud se vám podaří zvýšit vnímavost a laskavost k sobě, vezmete si zlepšení sebepéče jako svůj cíl a zaměříte na ně svou vědomou pozornost, samy budete schopné v každodenních situacích identifikovat, co vám schází či naopak přebývá, a hledat možnosti, jak to změnit.